Co je to soužití, systém, který by se mohl uplatnit po nových parlamentních volbách? Webové stránky Ústavní rady definují kohabitaci jako " politickou situaci, kdy prezident republiky a většina poslanců jsou opačného politického přesvědčení. Vzhledem k tomu, že vláda je odpovědnáNárodnímu shromáždění (čl. 20 odst. 3, čl. 49 a 50 Ústavy ze dne 4. října 1958), měl by prezident republiky jmenovat do čela vlády někoho, kdo může získat podporu většiny v Národním shromáždění".
30. června 2024 půjdou Francouzi opět k volbám do parlamentu. Jedna z politických stran, které se o hlasy voličů utkají, bude mít v Národním shromáždění jistě většinu a je docela možné, že to nebude strana zvoleného prezidenta republiky. Hlava státu pak musí jmenovat předsedu vlády, který bude působit jako vůdce většiny ve shromáždění, tj. předsedu vlády z jiné strany, než je jeho vlastní.
V historii Páté republiky zažili Francouzi tři soužití: v letech 1986-1988 se socialistickým prezidentem (François Mitterrand) a premiérem RPR (Jacques Chirac). V letech 1993-1995 se socialistickým prezidentem (François Mitterrand) a premiérem RPR (Édouard Balladur). V letech 1997-2002 pak s prezidentem RPR (Jacques Chirac) a socialistickým premiérem (Lionel Jospin).
Hlava státu a šéf vlády musí "koexistovat " v čele státu, aby mohli řídit Francii. Během tohoto soužití má prezident republiky mnohem méně pravomocí: premiér a jeho většina ve Shromáždění mají větší vliv na přijímání zákonů a řízení vnitřních záležitostí země.
Prezident republiky si ponechává kontrolu nad mezinárodními záležitostmi. Zachovává si také část svých jmenovacích pravomocí (jmenuje tři členy Ústavní rady a civilní a vojenské funkce). Prezident stojí v čele ozbrojených sil, ale je to vláda, která "má k dispozici sílu armády". Prezident je držitelem francouzských jaderných sil. Vyhlašuje zákony a může požádat o jejich druhé projednání. Předsedá Radě ministrů a jednou ročně může rozpustit Národní shromáždění.
V případě nového rozpuštění by bylo nutné počkat rok na nové hlasování a parlamentní většina by se mohla změnit, což by prezidentu republiky umožnilo vybrat nového předsedu vlády.
