Passage du Caire se nachází v oblíbené čtvrti Saint-Denis a patří k historickým pokladům francouzského hlavního města. Byla otevřena v roce 1798 a nabízí jedinečné panorama pařížské architektury konce 18. století. Je méně okázalá než její vrstevníci a zachovala si diskrétnost, která z ní činí místo opředené historií a kuriozitami.
Tato pasáž, předchůdce pařížských pasáží, nikdy neměla být extravagantní. Byla postavena s jednoduchým, na svou dobu novátorským cílem: poskytnout obyvatelům krytý průchod. Tato koncepce, která byla poprvé použita v zahradách Palais-Royal, umožnila využívat obchody chráněné před nepřízní počasí.
Passage du Caire nikdy neměla tak přepychovou výzdobu jako Passage des Panoramas nebo Galerie Vivienne. Na podlaze nejsou žádné mozaiky, na stěnách žádné basreliéfy, žádné krásné nápisy. Vždy se jednalo o oblíbené místo, které bylo domovem řemeslníků a obchodníků a poskytovalo ochranu před rozmary počasí.
Pasáž du Caire se svým labyrintem chodeb se rozkládá v srdci francouzského hlavního města a rozprostírá se podél tří hlavních os - galerií Saint-Denis, Sainte-Foy a du Caire. Tato úzká, ale rozsáhlá chodba, široká 2,60 m, se rozprostírá na úctyhodných 370 metrech a je tak nejdelší krytou chodbou v Paříži. Je také jednou z nejstarších, otevřena byla koncem roku 1798 a může se pochlubit tím, že byla první krytou pasáží postavenou mimo galerie Palais Royal. Od zničení pasáží Palais-Royal a Galerie Feydeau je Passage du Caire ve skutečnosti nejstarší krytou pasáží v Paříži.
Pasáž du Caire, vybudovaná na bývalém pozemku kláštera Filles-Dieu, je výsledkem rozsáhlé realitní operace zaměřené na restrukturalizaci čtvrti, která byla zahájena po znárodnění majetku v roce 1790 během revoluce. V roce 1797 jej v dražbě získala Caisse des Rentiers za účelem výstavby sídliště.
Historie zanechala na Passage své stopy, od průmyslových počátků v oblasti tiskařství až po současnou roli v oděvním průmyslu. Passage du Caire však není jen architekturou a průmyslovou historií, je také živou ozvěnou napoleonské éry.
Projekt výstavby byl navržen na počest Bonapartova egyptského tažení v letech 1798-1801, což vedlo k pojmenování nově vzniklých ulic egyptskými jmény, například Rue du Caire, Rue d'Alexandrie, Rue du Nil a Rue d'Aboukir. Šumění egyptománie ve Francii té doby ztělesňuje budova na adrese 2 place du Caire, jejíž fasáda je zdobena egyptskými motivy.
Identita architekta odpovědného za číslo 2 Place du Caire, stejně jako identita architekta samotné pasáže, zůstává předmětem diskusí. Některé dokumenty připisují autorství Philippu-Laurentu Prétrelovi, jiné uvádějí Julese-Gabriela Garrauda nebo Garauda. Další možností je, že fasádu mohl navrhnout Gabriel-Joseph Garraud kolem roku 1828.
Navzdory své bohaté historii se Passage du Caire od svého otevření potýkala s problémy. Původně byla zamýšlena jako skromné místo, které mělo přitahovat nenáročné obchody, ale jen těžko si hledala své publikum. Kolem roku 1844 se Passage začala specializovat na tiskařský a kartonážní průmysl a tento trend se upevnil za druhého císařství.
V roce 1892 se Passage du Caire stala obchodním centrem polygrafického průmyslu. Prodejní pulty bohužel bojovaly o přežití a pasáži dokonce hrozil zánik. Zrušení povinnosti razítkovat směnky Napoleonem III. však umožnilo pasáži znovu se objevit a vyhnout se demolici.
Dnes v Passage du Caire sídlí především velkoobchody s dámskou konfekcí a zásobovací obchody. Přestože Passage zdaleka není oblíbenou turistickou atrakcí, zůstává fascinujícím místem pro svou historii, jedinečnou atmosféru a roli ve čtvrti Sentier. Passage du Caire je svědkem proměn Paříže a nadále přináší historii do srdce metropole.
Pojďme si tedy shrnout historii Pasáže:
Objevit Passage du Caire je jako vydat se na cestu historií a architekturou Paříže do srdce dávno minulé éry, která je tu s námi dodnes.
